Cesty, která se uskutečnila v době od 26.října 1999 do 29.listopadu 1999, se zůčastnil: Honza Cibulka (Cíba), Petr Němeček, Honza Taufer, Pavel Světlík a všichni čtyři jsme toho času společně pracovali pro nejlepšího mobilního operátora v České republice.
Naší cestu do Indie jsme si naplánovali během konce srpna 99 při konstatovaní, že nikdo z nás neměl během posledních 2 let pořádnou dovolenou.Letenky jsme si objednali začátkem září 99 a pomalu jsme si začali schánět nějaké informace o Indii.Vyzbrojeni základními informacemi z Lonely Planet a internetu jsme se pustili do naší první návštěvy Indie - pro Evropana stále tolik exotické země ....
26.října 1999 - úterý, den první
Vstávám v 04:00 h. a čekám na příjezd kámoše, který nás postupně všechny naloží na jednotlivých částech Prahy a odveze na letiště.Zde si necháváme zabalit batohy do igelitu a čekáme na odbavení.Při čekání na odbavení, potkáváme jednoho ze zaměstnanců naší firmy, který s manželkou letí do Mexika (to by mohl být případně náš další cíl dovolené). Po odbavení v 6:30 h. čekáme na odlet a v 7:30h. odlétáme z Prahy.V Paříži přistáváme s 15 min. zpožděním a zbývá nám asi 30 min. na přesun na jinou část letiště a přestup do jiného letadla.
Druhé letadlo v "pohodě" stíháme a odlétáme v 10:30 h. Letadlo je úplně plné a patříme k malé skupince "bílých". Během letu nám promítají indický film ve kterém se vraždí, zpívá a hlavně tančí - dost špatný na duši... Přistáváme po 23:15 h. do tmou a smogem ponořeného (zamořeného..) Delhi.Po odbavení a výměně několika málo peněz ve staré hnusné letišní hale si bereme předplacené taxi do centra. Taxi nás odveze do čvrti Karol Bagh, ačkoliv jsme chtěli úplně někam jinam a zde nám taxikář nabízí nějaké hotely. Po prohlídce zůstáváme v Hotelu Ivory (čistý a částečně zrekonstruovaný). Hotel je dost drahý, ale nemáme už dost síly běhat po nočním, nám neznámém Delhi a procházet nějaké jiné hotely.
27.října 1999 - středa, den druhý
Ráno v recepci hotelu již na nás čeká nějaký zástupce místní cestovní kanceláře (asi dostal echo ..) s tím, že nás odveze do cestovky, kde nám nabídnou nějaké služby. Přijímáme a v cestovce Visit India se nejdříve vyptávají kam se chceme podívat, na jak dlouho jsme v Indii atd. Nakonec nám nabízejí 13 denní okruh po Rajastanu.
Nám se to líbí, ale máme obavy, aby nás nepodvedli a tak nám nabídnou jesti nechceme hned začít s prohlídkou Delhi a pokud budeme spokojeni tak se máme večer rozhodnou jestli to vezmem. Vypadají docela solidně, ale znáte to.. Proto s heslem "nikomu nevěřte" bereme zatím prohlídku po Delhi. Odjíždíme na prohlídku Delhi
a cestou navštívíme Red Ford, Gandi Memorial Museum, India Gate, Humayun´s Tomb, Bahai Temple, Qutab Minar a další zajímavosti. Cestou pochopíme, že Delhi je obrovské město po kterém se nemůže zcela normální člověk pohybovat jen tak po ulicích - chudinské čtvrtě s lidmi žijících jen z odpadků jiných, střídají luxusní čtvrtě a to vše se skrývá za smogem, který by se snad dal krájet...
Po návratu do cestovky si najmeme auto s řidičem a bereme výlet Rajastanem. Určíme si města, která chceme navštívit a po celou dobu budeme mít k dispozici auto s řidičem na co budeme chtít (v rámci dané trasy). Doufáme, že nás neokradou (peníze chtějí předem a nic nechtějí slyšet o placení po částech během cesty !).Dohodneme si odjezd na pátek ráno a necháme se odvést do hotelu, kde zůstáváme i tuto noc.Již se nám nechce jít hledat jiný lepší a levnější hotel. Večer se jdeme projít po okolí včetně blízkého tržiště, kde nám někdo něco pořád vnucuje ...
28.října 1999 - čtvrtek, den třetí
Dopoledne se zastavíme v cestovce s tím, že chceme odjet z Delhi už dnes (je tu hnusně a většinu zajímavostí jsme již stejně viděli).Domluvíme se tedy na odjezd ve 14.00 h. Protože máme ještě dostatek času necháváme se odvést k Chandí Chowk, kde si bereme 2x kolo-rikšu (10 Rs/jedna) na projížďku po okolí.
Projíždíme a následně se procházíme po úzkých uličkách plné lidí a obchůdků s nejrůznějším zbožím.Vratíme se zpět do cestovky a odjíždíme s naším řidičem směr Uttar Pradesh a to do Agry.Kus cesty jedeme po
čtyřproudové silnici se dvěma pruhy pro jeden směr, ale jak se ukázalo moc to nikomu nevadí a občas proti nám jede v protisměru auto nebo náklaďák TATA.Jsme z toho docela v šoku.... Cestou se zastavíme v jednom z
mnohých polorozpadlých občerstveních u silnice, dát si něco k pití (zde poprvé poznávám chuť sušenek Parle-G).Do Agry příjíždíme už skoro za tmy, kde jsme ubytováni v dobrém a čistém hotelu Mayar Hotel (bungalovy).Na zemi pokoje máme dost velkého
švába a občas tu po stropě proběhne ještěrka - to je známka čistoty.. Jdeme na večeři v hotelu a ochutnáváme nějaké indické speciality typu Mutton Curry s rýží. Večer uděláme procházku po okolí a podle okolí se nám zdá, že je
Agra ještě špinavější, s jěště větším smogem než Delhi.Cestou nazpátek si kupuji něco k pití (poprvé, co se mi pokoušeli prodat vodu pochybného původu v originál láhvi od minerálky) a jdeme spát, protože jsme domluveni s Ramešem na brzké ráno ...
29.října 1999 - pátek, den čtvrtý
Vstáváme brzy ráno, protože chceme vidět Taj Mahal při východu slunce (východ a západ je prý nejlepší doba k pozorování) a tak nás Rameš odváží směrem Taj Mahal, kde nás vysadí asi
800 m před ním, protože dál nemůže.Při tom se domluvíme, kdy nás má vyzvednout.Otravují nás rikšáci, aby nás tam dovezli, ale to nepřijímáme.Vstupné by bylo v tuto ranní hodinu 150 Rs (od příštího roku má prý stát vstup již 500 Rs), ale protože je pátek, tak je vstup zdarma.
Pozorujeme Taj Mahal ve vycházejícím slunci - je to oáza klidu a čistoty v moři špíny.V parku si tu v pohodě létají papoušci, probíhají tu malé veverky... S přibývajícím časem je tu čím dál tím více turistů, nejen ze zahraničí, ale také z jiných oblastí Indie (např. z Bengálska -
ty měří tak max.1,6 m, divně smrdí a mají pěkné barevné oblečení).Zpět k autu si bereme moto-rikšu za 5 Rs.Po chvilce, netrpělivého čekání, jestli vůbec Rameš někdy přijede, odjíždíme na prohlídku Agra Fort, která jak se ukázalo byla lepší než ta v Delhi.Pak se zastavíme v jednom malém obchodě s koberci
a hebvábným zbožím, kde si nakonec po dlouhém vyjednávání a vybírání kupuji šátek a šálu, Honza 2x šátek, Petr 3x šátek a Cíba nic.Odpoledne odjíždíme do Jaipuru a cestou se zastavíme v nějaké hinduistické trosce.Při cestě do Jaipuru také mineme 2 místa, kde se stala na silnici nehoda - čelní srážka aut, vždy ohořelé vraky .. (jedna byla dost čerstvá, protože se z ní ještě kouřilo..).Ve 20.00 h. příjíždíme do Jaipuru, kde jsme ubytováni v hotelu Shahar Palace
(čistý a pěkný rodinný hotel se sympatickými majiteli). K večeři si dáváme Special Thali (jak se později ukázalo bylo to asi moje nejlepší Thali v Indii, co jsem zde měl- asi také tím, že to bylo poprvé).
30.října 1999 - sobota, den pátý
Ráno vyrážíme směr Amber (11 km od Jaipuru) na prohlídku Amber Palace a cestou přes město se zastavíme prohlédnout Hawa Mahal (Palace of Winds).Amber Palace se nachází na kopci a je možnost se tam vyvést na slonech
(vzorový příklad jak rostou ceny v turistických oblastech Indie - cena je 400 Rs za 4 osoby.V roce 1998 to stálo 250 Rs). Nahoru jdeme pěšky mezi slony. Vstupné je 15 Rs a za foťák 50 Rs.Protože neplatíme za foťák chtějí, abychom si odložili baťůžky do skříněk před vchodem (prokoukli nás...).
Po prohlídce paláce pak také chvilku hodnotíme americké a francouzské turistky.Vracíme se dolů, kde se ještě zastavíme na poště, každý odeslat první pohledy (Cíba dopisy).Za známku na pohled chtějí 8 Rs.Pak s Ramešem odjíždíme na návštěvu brusičské dílny na drahé kameny - několik dělníků tu sedí celý den u
brusných kotoučů a brousí a brousí.. Hned vedle je obchod s drahými kameny (ceny od několika rupek až po miliony), nic si nekupujeme - jen Cíba si kupuje kámen "tygří oči".Vracíme se zpět do Pink City, kde se jdeme podívat do City Palace dovnitř nejde jen Petr (vstupné 150 Rs. obsahuje možnost používat foťák - dříve stál vstup jen 35 Rs. + 50 Rs. foto).
City Palace je bývalé sídlo maharádži (tak jako snad všechny paláce zde v Indii) obsahující mimo jiné muzeum, kde jsou např. největší nádoby ze stříbra na světě (maharádža si v těchto nádobách vezl posvátnou vodu z Gangy, když jel na návštěvu do Anglie).Pak se zastavíme na návštěvu v Central Museum, kde jsou vidět velice
podivné exponáty např. asi 100 figurek představující různé polohy při joginských cvičeních, v biologické sekci je k vidění kostra nějakého hlodavce, kostra malé opičky s překroucenou lebkou dozadu, metrový model trávícího traktu slimáka z umělé hmoty (toto muzeum je typickým příkladem komického indického muzea - již nikdy více..).Dovnitř šel jen
Honza a Petr, já jsem s Cíbou zůstal venku a po chvilce k nám přišlo několik Indů a začali se nás vyptávat. Také k nám přišly 2 pěkné holky z Dánska si půjčit Lonely Planet - něco jen hledají a moc se s námi ani nebaví. Jdeme se projít po tržišti v Pink City, kde si kupuji jen nějaké sušenky, Petr sandály za 120 Rs. Pak se nás Rameš zeptá jestli se nechceme podívat do továrny na výrobu koberců
a my to bereme.V továrně si prohlédneme celý postup ruční výroby od počátku do konce a pak nám nabídnou jestli si nechceme prohlédnou již nějaké hotové koberce, ale to již dělat neměli! (asi doufali, že si něco koupíme.. my jsme jim to říkali, že se chceme jen podívat ..) Tuto story musím trochu více rozepsat: Přešli jsem do haly, kde měli asi stovku zarolovaných koberců
a zde nám nejdříve předvedli jednotlivé druhy velikostí koberců, tak jsme si zvolili jednu velikost. Pak jaký druh vlny se nám líbí, dále následoval vzor a nakonec barva. Asi po tom, co před nás rozbalil a předvedl nám 50 koberců začal každý koberec opět ukazovat a prý který si tedy vyberem, ale my mu říkáme, že nic kupovat nechceme.
Co odházel všech asi 50 koberců na jednu hromadu se začal strašne rozčilovat a házet koberci a nadávat jako proč jsem tam přišli, když nic kupovat nechceme. Ale my mu to přece říkali ... Z nás asi dobrý obchodníci s koberci nikdy nebudou, ale konečně jsme jednou nad Indy zvítězili - hlavně Petr.Odjíždíme do hotelu, kde si k večeři opět dáváme Special Thali.
31.října 1999 - neděle, den šestý
Ráno v 8:00 h. odjíždíme směr Mandawa. Cestou zjišťuji, že jsem v Jaipuru na hotelu zapoměl atimalarika, ale kluci mají dostatek a tak si nemusím nic kupovat.Po zbytek cesty si beru od nich - jen již žádné nesmíme nikde ztratit nebo zapomenout. Asi v 11:30 h. přijíždíme do Fathepur a jdeme se ubytovat do hotelu Ashriwa Palace. Hotel je pěkný a čistý, ale zatím je tak trochu nedostavěný (chybí okolní terénní úpravy,
někde tu teprve přidělávají světla atp.) Dle knihy hostů tu jsme teprve pátý v pořadí, před námi tu byly snad jen nějaké holky z Jížní Koreji. K obědu si dáváme vegetable mix s rýží a chapati.Odpoledne se jedeme podívat do nedaleké Mandawy. Je to malé městečko s domky, které jsou pomalované a uvnitř pěkně zdobené. Zde nás provádí nějaký místní malý kluk s kamarády a ukazuje nám nejzajímavější domy, některé uvnitř.
Obyvatelé většinou po prohlídce domu očekávají nějakou malou finanční pozornost.Je nám to docela nepříjemné chodit po cízím domě.Jedna paní nás také pozve na čaj. Cestou nazpátek se kluci domlouvají na večer s Ramešem, že s ním ochutnají nějaké to indické pivo. V 17:00 h. se vracíme do hotelu, kde po chvilce následuje malá procházka k místní mešitě a po vesnici, kde si k ochutnání společně s Cíbou kupuji nějalé žluté sladké kuličky (je to strašně sladké, ale jinak dobré). Večer v hotelu na anglickém trávníku si kluci dávají Thunderbolt, já zůstávám u mé "oblíbené" minerální vody a jen tak si povídáme s Ramešem o životě v Indii.
Během večera máme možnost zažít výpadek el.proudu asi na 1 hodinu na vlastní kůži (hotel nemá diesel agregáty ..), ale hned nám přinesou svíčky. Honza to asi trochu s pitím přehnal, protože v noci asi 2x zvracel ...
1.listopadu 1999 - pondělí, den sedmý
Asi v 8:00 h. odjíždíme směr náš další cíl a to Bikaner. Před polednem jsme již v Bikaneru a na hotelu při obědě se dáváme do řeči s jednou holkou ze Švýcarska, která cestuje po Indii úplně sama.Dozvíme se, že si také najala auto s řidičem na 12 dní a dělá podobný okruh po Rajasthanu jako my.Potom vyrážíme na prohlídku Junagarth Fort. Přicházíme právě včas, protože prohlídka začíná za chvilku a další bude až za hodinku.
Vstupné stojí 50 Rs a obsahuje již průvodce bez kterého se v areálu Junagart Fort nemužete pohybovat. Je to opravdu pěkné sídlo místního maharádži, kde jsou k vidění pěkně zdobené místnosti, Monsoom room, ložnice, postele a další věci maharádži jako např. trůn, psací stůl, auta, letadlo , zbraně... Na konci si průvodce docela drze řekl o drobný finanční příspěvek a to prý z důvodu, že jsme byli jediní cizinci a musel nám to překládat do angličtiny (..doufá, že jsme byli spokojeni a jesti to tedy oceníme..).
Po návštěvě místního tržiště se jedeme podívat za město na velbloudí farmu, která je také součastně výzkumný ústav pro velbloudy (vstup zdarma). Moc to bylo pěkné. Nazpátek se zastavíme podívat v nějakém hinduistického chrámu, kde Cíba při vstupu dovnitř zazvoní na zvon (tím se svolávají bohové, ale to se dělat nemá, pokud nejste "jejich" věřící..). Večeře následuje na hotelu.
2.listopadu 1999 - úterý, den osmý
Brzy ráno odjíždíme směr Jaisalmer.Během cesty, těsně před Jaisalmerem, je možné pozorovat zvýšené aktivity indické armády jako např. tanky a kolony vojenských aut (v jejich výbavě jsme dokonce viděli 2 nákl.auta značky Tatra). Před 15:00 h. přijíždíme do Jaisalmeru a jdeme se nejdříve ubytovat.První hotel je plný a tak nakonec končíme v hnusném hotelu Neeraj (není uvnitř v pevnosti, není moc čistý a také jsem si zde roztrhl kraťasy na houpačce...nikomu ho nedopuručujeme). Jdeme se projít po městě a prohlídnout pevnost,
kde si u cestovní kanceláře K+K agency (u 4.brány) dohodneme na zítřejší Camel safari za 600 Rs/osoba (obsahuje dopravu džípem na okraj pouště, jídlo, pití, jízdu na velbloudech - jeden na osobu, vstupy do chrámů, průvodce a zajištění místa na spaní - chtěli jsme spát mimo lidi pod širým nebem na poušti).
Jdeme na večeři do Skyroom a pak jedeme za město ke kamenným hrobkám (vstup 10 Rs) pozorovat západ slunce. Vrátíme se do pevnosti (je to tu opravdu moc pěkné) a na hlavním malém náměstí (hned za poslední branou) se dáváme do řeči s několika Indy. Dojde také na to kde jsme ubytováni a tak se rozhodneme podívat na hotel Shimla, který nám snad všichni doporučují. Hotel je ve starém domě v pevnosti s perfektním výhledem a terasou... Majitel
hotelu nám také nabízí Camel Safari a začína na 1200 Rs pak končí na 700 Rs (co k tomu dodat..).Nepřijímáme a to také z toho důvodu, že jeho safari výlet je o dost kratší. Jdeme hledat Rameše a chceme mu říci, že se chceme přestěhovat do jiného hotelu a také, že zítra jedeme na Camel Safari, které jsme si zamluvili.Bohužel ho nemužeme nikde najít a tak máme bohužel smůlu a zůstáváme spát v Neeraj hotelu..
3.listopadu 1999 - středa, den devátý
Hned ráno oznamujeme Ramešovi, že chceme zavolat Mr.Kahunovi z cestovní kanceláře, protože jsme nespokojeni s hotelem. Na základě toho nám on slíbí, že vše zařídí.Dále mu zdělíme, že jeho služby dnes nebudeme potřebovat a dáváme si s ním sraz až na zítra na dopoledne.Hotel opouštíme a batohy si dáme k němu do auta.Bereme si jen spacák a něco málo základních věcí a jdeme do K+K kde musíme do 09:30h zaplatit Camel Safari.Zaplatíme a dohodneme se na odjezd po 12:00 h. před cestovkou.Věci si zde necháváme a jdeme se projít a relaxovat.Hledáme mimo jiné také nějaké dobré místo na oběd, ale
protože je většina restaurací okolo náměstí uvnitř pevnosti již obsazena jdeme opět do Skyroom. Lehce po 12:00 h. si nás vyzvedne jeden chlápek a odjíždíme džípem směř poušť. Cestou se zastavujeme na prohlídku dvou Jain chrámů, jedné hrobky a 2 vesnic, kde lidé ješte žijí docela mimo civilizaci (jejich domky jsou hliněné chatrče uprostřed pustiny - zajímavé). Ve vesnicích ani děti nežebrají, nechtějí peníze (je opravdu vidět, že nejsou zatím zkaženy tak jako všude jinde ), ale spíše se chtějí s námi držet za ruce a ukázat
nám svoji vesnici (opravdu dojemné..). Ujedeme asi celkem 25 km po pěkně prašných "polních" cestách kde uprostřed pustiny na nás čekají již s velbloudy. Jedeme asi 2 h. na velbloudech k místu kde začínají duny a odtud pozorujeme západ slunce.Jsou zde černí brouci, které lezou vždy směrem k nám i když je odhodíme o kus dál. Po západu slunce jedeme ještě asi 30 min. na velbloudech na místo, které mezitím pro nás vybrali na spaní. Zde jsou položeny matrace na písku a kousek od nás mám připravují večeři.Již za tmy máme k večeři zase Thali
(již ho začínáme nenávidět..), nějaké placky, hodně ovoce a čaj.Zalézáme do spacáků a pozorujeme noční oblohu s mléčnou dráhou a hvězdami. Naprosté ticho, svěží studený pouštní vítr okolo nás vane, velbloudi spí od nás asi 10 m , nikde nikdo, průvodci jsou schovaní někde za druhou dunou - naprostá pohoda....
4.listopadu 1999 - čtvrtek, den desátý
Vstáváme probuzeni svěžím vzduchem ještě před východem slunce... Je docela chladněji a tak se nám moc vstávat nechce. Pozorujeme východ slunce, mezitím nám průvodci připravují snídani - opečené toasty s džemen, vařená vajíčka, hodně ovoce, sušenky, nějakou sladkou rýži a čaj. Je toho hodně, tak jako k věčeři - prostě si nemůžeme stěžovat... Po snídani jezdíme nebo běháme asi 2,5 h. na velbloudech, než dojedeme k místu, kde na nás čekají s džípem .Tady se loučíme s průvodci a dáváme jim malou finnanční pozornost jako poděkování za jejich
vzorné služby.Snad více jízdy na velboudech bych ani nevydržel, protože mě už začínala bolet stehna a zadek... Vracíme se džípem do Jaisalmeru (asi 30 km), kde na nás již čeká Rameš a dává nám 1600 Rs na jiný hotel, který si chceme sami vybrat. Dojdeme napsat pochvalné hodnocení naší cesty na velbloudech do K+K agency a odtud jdeme do hotelu Shimla, kde nám slíbili místo.Ve skutečnosti zde už měli jen pokoje bez oken a tak je opouštíme.Jdeme se s jedním člověkem z hotelu podívat do jiného hotelu, který je na druhém konci pevnosti.Při přesunu přes náměstí se o nás málem poprali, protože každý chtěl, aby
jsme šli právě s nimi do jejich hotelu. Hotel (již si nemůžu vzpomenout na jeho jméno) se nám líbí a je z něho krásná vyhlídka dolů na město.Jak později také zjišťujeme je tu možné přímo z pokoje pozorovat krásný západ slunce.Po tom co se umyjeme, tak se jdeme projít a relaxovat do města, kde si kupujeme nějaké ovoce.Cestou se zastavíme v několika obchodech s kůží, kde si Honza kupuje opasek za 80 Rs (prý z velbloudí kůže ...) a Petr nějakou koženou kapsu.Na večeři jdeme do čínské restaurace na náměstí (je hned vedle restaurace "8-June"). Dost dobře a levně tu vaří - dáváme si
zeleninový burger, Chopsey with red sauce, citronový koláč, mátový čaj a já nevím, co ještě.Během jídla vypadne asi na 20 min. el.proud v celém Jaisalmeru a tak máme večeři při svíčkách ...
5.listopadu 1999 - pátek, den jedenáctý
V hotelu si necháváme napsat na účet více než to stálo a zbytek si rozdělíme.Účet dáváme Ramešovi a v 8:30 h. odjíždíme směr Jodhpur.Cestou se zastavujeme u nějakého
drahého motorestu, takže si tu nic nedáváme. Před 14:00 h. dorazíme do Jodhpuru a po chvilce hledání najdeme náš hotel Residency Palace, kde je dotěrný majitel a obsluha
je pěkně natvrdlá (od této chvíle používáme nadávku "natvrdlý jak Ind"). Jinak je hotel čistý, pěkný s velkými pokoji. Jsou tu také dvě docela slušné holky ze Švédska.
Po obědě v hotelu se jdeme projít po okolí a nakoupit nějakou vodu, sušenky a ovoce. Cestou potkáváme polonahou a úplně vychrtlou tulačku, která se jen tak motá po ulicích - pěkně strašný pohled ...
Město je vyzdobené, všichni pěkně oblečeni, dnes totiž začíná svátek Diwali... V novinách jsem četl (tam píšou, ale věci.. - lepší než TV Nova), že díky tomuto svátku se ovzduší ve městě zhorší více jak 10-ti násobně. Všichni odpalují petardy, ohňostroje a křičí "Happy Diwali". Noc teda nebyla klidná ..
